ADAM

Adama umění provází celý jeho život.

Vyučil se řemeslu uměleckého kováře a poté studoval střední uměleckou školu.

Aby získal v životě zkušenosti a nové příležitosti, odcestoval do zahraničí.

Jeho životní příběh by vydal na román.

Nechybí v něm cesty do exotických zemí, práce na ostrovech i zaoceánských lodích, alkohol, marihuana, kóma a nakonec i znovuzrození. 

V řetězci vlastních selhání a nových pokusů o dotyk světla se jeho ruce chopily štětců,

aby uvolnily přetlak inspirace, která již nemohla být dále potlačována.

Dláždí novou cestu jeho nyní již umělecké role ve světě, pro kterou byl zrozen.

Umění je pro něj záchrana i prokletí. Je to cesta, která se otevírá jen těm, kteří nechají svůj starý život za sebou s mlhavou nadějí, že nalezli sebe sama. 

Nevyhraněný styl abstrakce zobrazuje různá rozpoložení vnitřního stavu,

která se autor snaží přenést na plátno do svých děl.

Inspirace, impuls ke vzniku nového díla, přichází vždy z nitra; do každého obrazu vkládá Adam část sebe. Jeho cílem je předat skrze obraz atmosféru, prožitek, stav mysli,

ve snaze lépe vyjádřit svoji osobnost a pocity. 

Každý obraz má svou jedinečnou energii, svůj vlastní příběh.